Autobus podle jízdního řádu odjíždí v 6:21 hod. Dobíhám na zastávku v 6:20 a jen tak tak do něj stíhám nastoupit. Lituju toho odloženého budíku, stačily dvě minuty – příště to dám ne na 5:50, ale na 5:48 a vstanu v 5:53. To bude lepší. Sedám si do první řady vlevo, hned za řidiče, a dodýchávám. Na lince Hradec Králové...
Hradec Králové jsem si za těch pár let oblíbil. Je to velmi vkusné město s nádechem "velkoměsta" a výdechem "maloměsta". Má krásné historické centrum, výborné divadlo, pulzující trolejbusovou dopravu, soutok řek, univerzity, hodně knajp a kaváren – a zároveň zeleň velkých parků a příjemný, až kolébající klid, pokud se člověk jen trochu vzdálí od...
... poslední slovo do tajenky si čtenář doplní sám, dle geograficky nejbližšího areálu TJ od adresy svého bydliště. Pokud jde o tzv. fotbalové rozlučky, zprvu poklidná posezení po posledním zápase jarní či podzimní části sezony, nemyslím si, že by v tomhle prostředí existovaly nějaké zásadní rozdíly.
Ve sběrně železa jsem si po hodně dlouhé době stoupnul na váhu a nebyl jsem potěšen. Zatímco jsem vstřebával své rozčarování, prošedivělý majitel, co už něco zažil, se za pracovním stolem bavil tím, že prý jsem první člověk, co si stěžuje, že to ukazuje víc. Že normálně se lidem spíš zdá, že váha dává míň.
I každý nesportovec, co kolo viděl jenom ve výloze nebo v časopisu, má nějaké povědomí o Tour ve Francii. V jejím stínu si ale vlastní historii píše i její o 6 let mladší sourozenec z Apenin – Giro d'Italia.
Rok 2013 pro mě byl poměrně náročný. V septimě nás systém držel od osmi do čtyř v lavici, což mě dusilo, od pěti jsem pak pravidelně klimbal v autoškole, denně jsem nutně potřeboval dávat 3 díly Přátel a v noci místo spánku vstával na zápasy Jaromíra Jágra, který v zámoří v 41 letech válel jak pán. A ráno zase škola a souboj ...
Poznámka k tréninku z 28. listopadu 2020
Když mně od Karla, vedoucího našich cest za TdF, přistála do emailu nabídka na ročník 2016, skoro jsem nad načrtnutým programem zalapal po dechu. Psalo se v něm o návštěvě celkem 12 etap a třítýdenním křižování po jihovýchodní Francii. Účast jsem mu s vykřičníky potvrdil obratem.
Hra je inspirována skutečnou událostí
Druhá mikrobusová výprava za Tour, bude to už 6 let. Před odjezdem jsem si konečně pořídil vysněné silniční kolo. Stálo mě v přepočtu 1 000 míchaček betonu. Dnes už mě ten chaboučký hliníkový Focus dávno brzdí v rozvoji, vím, že potřebuju stroj nový, odpovídající mým nárokům, abych s tímhle mohl jezdit už jen pro rohlíky. Tehdy jsem z něj ale...
Vzpomínka na časy, kdy se sport s míčem a jedenácti hráči na každé straně nazýval fotbalem.
zda vskutku krásná je, či není,
Skotsko jsem si přál navštívit mnoho, mnoho let a v létě 2019 se mně naskytla dobrá příležitost se do něj podívat. Strávil jsem v zemi týden, a protože mám přes rok plánování víc než dost, tentokrát jsem měl plán hlavně nemít plán.
Z deníku regionálního běžce vytahuji úvodem vzpomínky, u kterých je snad až na zamyšlenou, jsou-li vůbec hodny uchovávání, natož publikování. Ale ať se nám to líbí, nebo ne, pravdou rozhodně je, že sport nepřináší jen často zmiňované vodopády endorfinů do krevního řečiště - druhou stranou mince mohou být přešlapy, pocity zbytečné námahy,...
Svižná reportáž pojednává o pětidenním čundru na malém ostrovním státě ve Středozemním moři.
Poměrně dost mi vadí stereotyp a i když ho ve sportu snáším lépe než při překonávání dní všedního života, přece čas od času potřebuju i v něm hledat nové příležitosti. A z těchto pohnutek jsem se před pár lety jednoho podzimního dne rozhodl, že okusím novou, dosud nepoznanou výkonnostní formu soutěžení. Přihlásil jsem se poprvé na Jizerskou...