Moje Tour de France 2023

23.08.2023

cca 2 hodiny


Příprava na Tour de France 2023 stála celkem za pendrek, i když – jak se to vezme. Loni v cíli Gira d´Italia jsem si polodobrovolně nechal ukrást kolo-vrak. Nenapadlo mě ale, že se od té chvíle na kolo neposadím rok. To je trochu dost dlouho. Z rozličných důvodů jsem se odloučil nejen s cyklistkou, ale tak nějak se sportem obecně. Popravdě, následující životospráva – velký špatný. Ale letošní Tour jsem měl v hlavě celou tu dobu. Nicméně k přípravě jsem se reálně dostal až 18. května letošního roku. Řekl jsem si: "Dobře, Michale, sportovně ses zdemoloval, ale ukaž, že se hodně rychle dokážeš zase oddemolovat. Fajn, máš 5–6 týdnů na to, aby ses nachystal na Tour de France. Prosím, pane." Načrtnul jsem si 30 tréninků na 40 dní.

Na konci přípravy se mi to paradoxně nejevilo jako úplně zlý koncept. 5 týdnů "soustředění", systematického trénování hodně posune. Škoda jen, že těch pětinedělek nebylo s týdenními pauzami třeba pět po sobě no... To už je jedno. 30 tréninků – 2 057 km – 19 605 v. m – 84 hod 27 min.

Ale řeknu to na rovinu. Moje "závodní hmotnost" je nějakých 63–65 kg. Jenže tentokrát? Myslel jsem si, že sádlo půjde rychle dolů, ale tím, jak tělo dostalo šok jako prase, tak jsem první cca tři týdny musel opravdu hodně jíst a energii doplňovat, takže jsem shodil nemnoho. Poslední týden, dva před výjezdem už jsem se cítil jaksi sportovně, tělo si zvyklo na zátěž a začalo taky něco spalovat, už jsem nemusel tolik žrát... Na každý pád do startu Tour jsem vstoupil se 78 kg, a to byl docela dost velký problém.


1. etapa

Slova před etapou: Grand Départ tentokrát ve Španělsku. Přemýšlel jsem o tom, kdy začít, pač první etapa, ve velkém městě, start a cíl na jednom místě.. pro místní svátek. Trasa se bude asi brzy uzavírat. Jako kdyby to bylo v rámci Vuelty, jsem v klidu. Ale pod hlavičkou Tour se obávám hysterického uzavírání celé trasy i pro fanoušky s koly v čase startu, což bude ve 12:30. A to je pro mě určující. Vyjíždím o půlnoci, chci mít kolem desáté hotovo, dát si páva, nohy nahoru... To poslední, co na start chci, je řešit uzavírky a čtyř nebo pětihodinové pauzy... 


2. etapa + 3. etapa

Logistická nevýhoda, kterou proměním ve výhodu. Z cíle dnešní druhé etapy v San Sebastianu se musím dostat na start zítřejší etapy zpět do výchozího Bilbaa. Buhužel se tenhle dlouhý přesun potkal s nedělí a odpoledne v mých časech už nic nejede. Ale jede jeden bus velmi pozdě – první pondělní, v 0:50. Do Bilbaa přijedu ve 2:15 – v busu si dám šlofíka a budu tak moci v luxusním čase rovnou vyjet do 3. etapy s pohodlným náskokem. Je potřeba neházet flintu do žita, vždy najít efektivní řešení, udělat z hendikepu lusknutím prstů přednost – jako když si děvče s nevýznamnou tukovou složkou ňader nevezme podprsenku. Jednoduché.


4. etapa

Vzhledem k okolnostem kašlu na tu oficiální Dax–Nogaro. Jednak jsem po předchozí dvojetapě celkem unavený a nechci se další 250 zdemolovat těsně před Pyrenejemi, jednak bych ji z hlediska složité logistiky dokončil v čase, kdy už musím vyjíždět do další, ale hlavně na mě v Pau čeká velice důležitá pošta, kterou dnes musím a chci v klidu vyzvednout. Jsem v klidu, už teď mám poněkud více kilometrů než závod a ty další přídavné ještě budou skákat... Takže úlitba se nekoná. Tedy dnes, jak by řekl klasik z cyklo profi komunity, "coffe ride" a pozvolných 86 km z Daxu do Pau. 


5. etapa

Tak myslím, že dnes se bude zodpovídat mnoho otázek. 


6. etapa

Esence Tour de France, která mně 9 let unikala. Ale nemohla věčně.

C O L   D U   T O U R M A L E T . 


7. etapa

Regenerace na sluníčku, vyjetí po Pyrenejích. 


8. etapa

Další etapa typu "tranzitní". Asi to nebudu přehánět. Zítra Puy de Dôme, tam bych nerad zdechnul. 


9. etapa

Už vyhlížím zítřejší volno, nebudu si hrát na Jonase. Dnes je zase (jako včera) vedro jako sviňa, což k dnešním parametrům není jaksi zcela kompatibilní. Dojedu do Clermontu a rozhodnu se, zda večer dám i tu ********* sopku, nebo si půjdu dát páva a nechám si ji na volný den. Sportovně se mi více líbí první varianta, reportážně druhá. 


10. etapa

Takový černý kůň v jakési soutěži o nejtěžší etapu ročníku. Klidně jí může být. Centrální masiv je takový skrytý ve stínu slávy Alp a Pyrenejí, přitom výškové metry v něm lze naskládat úplně stejně snadno. Zásadním faktorem bude počasí. Vedro je veliké, včera i v sedm večer slunce pralo, až jsem musel na chodníku uskočit do stínu... Teď ve tři ráno zacvakávám tretry do pedálů a už otírám spánek...


11. etapa

Vlastně nemám ty profily vůbec nastudované. Udělám je a zapomenu na ně. Teď při snídani koukám, že toto je asi poslední jednoduchá etapa druhého týdne. Tak bude záhodno neplýtvat silami. 


12. etapa

Druhý týden Tour přitvrzuje. Dnes by to ale ještě mělo být celkem na klid. I když...


13. etapa

Grand Colombier už jsem v minulosti jel dvakrát. Je to objektivně těžký kopec, ale subjektivně si mi pokaždé jel víc než skvěle. Těším se na dnešní výstup. Zatím to mohly být víc jen shody okolností než to, že je mi šitý na míru, ovšem doufám, že po třetím výjezdu už budu moci generalizovat. 


14. etapa

Tak dneska večer by bodl Lokál. Škoda no... 


15. etapa + 16. etapa

V půlce května jsem tak akorát ujel s pauzou rovinatých 30 km a říkal si, že tohle je fakt špatný. V půlce července si střihnu parametrově nejtěžší jízdu, co jsem kdy jel. Progres – tak ten mám rád.

(16. etapa je úterní časovka z Passy do Comlboux)


17. etapa

2 dny spánku jsou takové dvousečné. Energii dodají, ale taky pěkně zpohodlní. Ale jo, těším se. Čas zatlouci další hřeb do desky. Dnes uvidím rovinu až zítra


18. etapa

Delší, ale prima. 


19. etapa

Již nezbývá příliš. V interním souboji mimo kamery moje nohy vs. moje platební karta jsou na tom končetiny jasně lépe a před finišem by výhru mohly ztratit už jen hloupou chybou. 


20. etapa

Tak tedy poslední schnitzelvýlet soustředění. Tentokrát Vogézy. 


21. etapa

V I V E   L E   T O U R . 


Tour de France 2023

21 etap

3 737 kilometrů

57 600 výškových metrů

173 hod 20 min

21,6 km/h