Zápočtový testík

cca 5 min

Občas se mi stává, že nemůžu usnout. Hlava pořád jede... Jednou jsem se namísto převalování rozhodl napsat divadelní hru. Hra je silně inspirována skutečnou událostí. Vlastně... toto je její věrně přetvoření do literární podoby. 

Osoby:

PROFESOR L.

STUDENT MICHAL

TŘÍDA

(1. dějství) UHK. BUDOVA A. UČEBNA A-2

PROFESOR L. vstupuje do učebny.

PROFESOR L.: Vy jste kdo? Slovanský jazyk?

TŘÍDA: Ano, Slovanský jazyk.

PROFESOR L.: Jsem překvapen vaším počtem. Čekáte něco? Čekáte na testík?

TŘÍDA: Ano, čekáme.

PROFESOR L.: (rozdá papíry) Tento testík obsahuje celkem jeden úkol. Popište rozdíly mezi češtinou, slovenštinou a polštinou. Až to dopíšete, tak to tady pro tento semestr rozpustíme.

TŘÍDA: (píše)

PROFESOR L.: Hodnotit budu formu, obsah mě nezajímá.

TŘÍDA: (píše)

PROFESOR L.: (opouští učebnu)

TŘÍDA: (unisono) To je boréc!

Konec 1. dějství

(2. dějství) UHK. BUDOVA A. UČEBNA A-2

PROFESOR L. se vrací do učebny. V rukou drží tácek. Na něm jsou klíče, šálek kávy, sáček s cukrem, kniha.

TŘÍDA: (píše)

PROFESOR L.: (zasedá za katedru, ponořuje se do děje knihy, občasně upíjí z šálku)

STUDENT MICHAL: (dokončuje popsání stránky)

PROFESOR L.: (dočítá kapitolu a zvedá hlavu) Nepište to moc dlouhé. Taky – proč? Co byste tam psali? Kdo dopíše, nechť odejde.

TŘÍDA začíná po vlnách odevzdávat testíky. Ve druhé vlně odevzdává i STUDENT MICHAL, který původně přišel s vnitřním pocitem, že na testík neuměl, ani co by se za nehet vešlo. Teď však učebnu opouští s pocitem, že svou práci napsal dostatečně ošklivým leváckým písmem tak, aby to PROFESORA L. nebavilo číst od začátku až do konce.

Konec 2. dějství

(3. dějství) PALACHOVY KOLEJE. VCHOD E. POKOJ V PŘÍZEMÍ

O několik dní později. STUDENT MICHAL usedá ke stolu, zapíná přenosný počítač a přihlašuje se do systému IS/STAG.

STUDENT MICHAL: (se zaťatou pěstí, šeptem) Za-po-čte-no!

Konec 3. dějství

Konec hry (padá opona)